Jak hlásný Hnát na zradu doplatil

Daniel Tammer

Scénář k historické hře, která líčí skutečnou událost z doby panování Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagelonského o napadení kališnického Brodu znepřátelenými jihlavskými katolíky. Hlásný Hnát měl vpustit do města nepřátelské vojsko, čehož si však včas všimly pradleny a zalarmovaly stráže. Obyvatelé Brodu se ubránili, Hnáta zlynčovali a pro výstrahu umístili jeho kostru do výklenku Staré radnice.

Vypravěč: Kdysi dávno v Brodě odehrává se vyprávění moje. Cizinci a poutníci, jenž Brod vidět mohli, na šepot úcty jedině se zmohli. Zde na radnici stojí kostra mučedníka Hnáta, jenž se nechal strhnout mocí zlata. A jakže se to stalo? Jihlavanům přišlo práv městských málo. Poslouchejte, chcete-li, já znám pravdu a povím vám ji.

Vypravěč: Vše začíná v Jihlavě, kde žárlivost na Brod dozraje. Jihlavanům se zdálo, že Brod měl moc a oni práv jen málo.

M1: Zdar, soudruhu, slyš co vím.

M2: Dej mi čas, ještě spím...

M1: Žádné spaní, Broďané větší práva mají!

M2: Cože?! A co my, Jihlavané, co z těch práv dostanem?

M1: Prej nic...

M2: To chce změnu, tak to nenecháme.

M1: Pojďme, ty Broďany vypráskáme!

Vypravěč: A tak se ti Jihlavané rozhodli Brod vyloupit. Vstup do města by si však museli dovolit. Proto rozhodli se zlaťákama přesvědčit hlásného zmetka Hnáta.

M2: Pojďte sem, pane hlásnej, sic obchod pro vás mám.

M3: I vím co vy chcete, brány se i vzdám...

M2: Víte dobře, to jsem rád, chcem tu trochu rabovat.

M3: Haha, dobře, ale za poplatek, už mě nebaví okrádat vdovy a pár matek.

Vypravěč: A tak bylo neštěstí smluveno, přešla noc, přišlo ráno. Jihlavané již se zbraněmi čekali, vše na hlásném nechali. Tu se však dívky prádlo věšet vydaly, nad Hnátovým chováním zvídaly.

Ž1: Vidíš, co tam ten Hnát zase dělá?

Ž2: I vidím, jako vždy, bránu zvedá.

Ž1: Ale proč by zvedal bránu, takhle brzy k ránu...?

Ž2: No nevím, zjistiti více musíme, nekalosti ho nechat dělat nesmíme.

Vypravěč: Tak ženy pozorovaly zmetka více, až zjistily pravdu krutou sice. Už už málem bylo o lup postaráno, kdyby nebylo štěstí dívkám dáno. Ze zadu přepadly nebožtíka Hnáta, shodily ho do příkopu plného bláta, dříve než se zvedla brána. Hlásný již sukně netahal, leda tu Smrti mohl, neboť jen na slabý nářek naposledy se zmohl. Dámy Jihlavance zahnaly.

Ž1,Ž2: A běda, abyste sem ještě páchli!

Vypravěč: Od té doby Hnátova kostra na radnici sedí a poutníky varuje...

M4: Nezrazujte obci moji, sic vás trest nemine.

Vypravěč: Krom toho zvonek a kosu drží, s nápisem přečtitelným stěží.

M4: Nevíš, v kterou hodinu...

Vypravěč: A to je konec vyprávění, snad taková hrůza to zas není ;-)

Hru nazkoušeli a představení odehráli žáci 8. třídy ZŠ 5. května ve Dvoře Králové nad Labem v roce 2014. Představení mělo veliký úspěch u žáků i pedagogického sboru a muselo být několikrát opakováno.

Autor hry i scénáře: Daniel Tammer, publikováno dne 22.9.2015. 

Líbila se vám hra Jak hlásný Hnát na zradu doplatil?

  1. Ano, líbila. 68
  2. Ne, nelíbila. 58